Dne 6. 4. ve 12 hodin byl ministerstvem práce a sociálních věcí spuštěn program Antivirus na podporu zaměstnanců. Jedná se o takzvaný kurzarbeit. Ten má za cíl umírnit dopady koronavirové krize na podnikatele i zaměstnance. Co se ale pod tímto zvláštním názvem skrývá?

Jak již samotné slovo napovídá, jedná se o německý „vynález“. Zaveden byl poprvé v roce 1910 a jeho použití se osvědčilo natolik, že ho v Německu využili téměř při každé velké krizi. Ti z vás, kteří němčinu ovládají si jistě slovo přeloží jako „krátká práce“. A v tomto případě je doslovný překlad ten správný.

Kurzarbeit řeší poměrně zásadní problém, který nastává při ekonomické krizi. Zaměstnavatelé mají méně zakázek, tím pádem i méně peníze. Tudíž poté nemají na výplaty zaměstnancům, což nutně vyústí v jejich propouštění. Jak se tedy dá tento problém vyřešit „krátkou prací“? Jednoduše. Zaměstnancům se zkrátí pracovní doba a příjem, o který firma kvůli tomu přijde, hradí stát. Zaměstnanec tak má jistotu své práce a zaměstnavatel se nemusí obávat, že by musel propouštět. Jde tedy o třístrannou dohodu mezi státem, zaměstnavatelem a zaměstnancem. Pokud by vás zajímalo paragrafové znění, můžete si např. na zakonyprolidi.cz najít § 209 zákoníku práce a v § 115 zákona o zaměstnanosti.

Tím, že se jedná o plošné opatření v rámci vybraných sektorů, tak nedochází k zvýhodňování některých a znevýhodňování jiných firem. Nenaruší se díky tomu rovnováha trhu. Z tohoto popisu je ale jasné, že kurzarbeit je velice nákladný pro stát. V dlouhodobém hledisku se však tato investice státu vyplatí, jelikož v bývá v konečném důsledku výhodnější než vyplácení podpory v nezaměstnanosti.

Pravidla kurzarbeitu anebo jiných podpůrných ekonomických programů se pochopitelně může v různých státech lišit. Česká pravidla pak vypadají následovně.

Pokud má firma více než 30 procent svých zaměstnanců v karanténě nebo na ošetřovném, což znemožní plnění práce, uhrazuje stát 80 procent výdělku. Pokud dojde k omezení výroby z důvodu nedostatku potřebných výrobků či služeb a zaměstnanec dostává alespoň 80 procent svého příjmu, stát hradí 50 procent Dojde-li k úplnému výpadku výroby stát opět hradí 50 procent příjmu. Zaměstnavateli ale stačí proplácet v tomto případě „pouhých“ 60 procent mzdy.

Pokud máte společnost, které by pomohly příspěvky na mzdy ve výši 60 nebo 80 procent k vyřešení aktuálních problémů vzniklých v důsledku koronavirové pandemie a následných opatření, musíte podat elektronický formulář. Šéfka resortu MPSZ Jana Maláčová upozorňuje, se nejdená o závody. Tedy že pro získání příspěvku není důležitá rychlost, ale správnost. Na to určitě při podávání myslete, jelikož zatím byla správně vyplněna pouze třetina žádostí. Nicméně pokud jste přeci jen chybu udělali či teprve uděláte a ministerstvo vám žádost vrátí, neznamená to, že byla zamítnuta. Přitom se v drtivě většině případů jedná o banality typu chybějícího elektronického podpisu, změněného názvu dokumentu či nevyplněné kolonky.

Kurzarbeit se v době pandemie nezavádí jen u nás a v Německu. I spoustu dalších evropských států sáhlo po tomto nástroji a zavedlo tak opatření proti nezaměstnanosti, která by jinak jistě nastala a měla dalekosáhlé následky pro naše hospodářství. Pokud kurzarbeitový program Antivirus může pomoci i vaší společnosti, neváhejte a podejte elektronickou žádost. Při jejím vyplňování buďte maximálně pozorní, jelikož i drobná chyba vám může přinést nepříjemné průtahy.